Jdi na obsah Jdi na menu
 


Leden 2014

novorocni-017.jpgnovorocni-011.jpgnovorocni-015.jpg1. ledna - novoroční procházka s Aletkou a Amber - výlet na Vinici

Na tradiční novoroční akci letos přijela jen Evička. Vzaly jsme z výběhu Aletku a Amber, kobylky si navzájem dělaly společnost a podělily se o práci, přece jen jsou nastávající "maminy". 

 Nejprve jsme nasedlaly Aletku, ale po přejití prvního pole jsme přesedlaly na Amber. Ta Evičku donesla až na místní vrch Vinici, tedy pár metrů pod vrchol, protože vršek by nebyl pro jezdce bezpečný. Pro zpáteční cestu si Evička přesedla na Aletku bez sedla, aspoň se o ni ohřála a cestou z kopce jí neklouzalo sedlo, když jej neměla :-) Počasí bylo ideální - příjemné bezvětří, ale umrznuto, aby se nám nelepilo bláto na boty.

ponozky-a-hrebci-032.jpg2.ledna - bláznivý nápad, který dobře dopadl - Pico v zahradě s Quirim, Duhou a Riou.

Pico během kydání boxu Jirkovi utekl, tedy jen se proběhl k výběhu s klisnami, ty však byly ve stodole, tak zaparkoval za vraty a dumal, kudy by se k nim mohl dostat. Domů se mu nechtělo a já dostala bláznivý nápad - dám ho tedy do zahrady! Tedy neplánovala jsem dát jej k hřebci Quiri a jeho zimní partičce, ale říkala jsem si - jednoho z hřebců nechám v malé ohrádce s domečkem a zbytek v této mírné zimě vydrží pod stromy. Pokud napadne sníh, nebo bude pršet, odvedu Pica zase do stáje, aby si ostatní mohli lehnout do domečku do sucha. A kterého hřebce jsem chtěla nechat v domečku? Pica, pokud bude Quiri běhat po zahradě - a Quiriho, pokud náhodou v ohrádce (kam dávám i část krmení) zrovna bude. Byl tam, takže jsem ohrádku uzavřela - Quiri byl zvlášť, Pico vpuštěn k Ikarii a Duze. Předpokládala jsem, že se rychle zorientuje a odežene si klisny co nejdál od Kiríka.

ponozky-a-hrebci-016.jpgponozky-a-hrebci-019.jpgPico si jen očichával nabobkované hromádky... a Quri se mohl zbláznit, jak běhal v ohradě! Ale nevyjadřoval agresivitu, jen opuštěnost a já...to riskla. Pustila jsem ho, tedy nejen žejsem dala  dva plemenné hřebce spolu dohromady, ale měli by se i "o co prát"... (o Duhu a Riu).

Bláznivý nápad, ale vycházela jsem z pozorovaného a nemohla jsem odolat to zkusit. A ono se nedělo vůbec nic. Quiri chodil za Pikem, ten se s ním očichával, občas sice jeden z nich zařičel, ale žádné kopání, žádné hryzání. Sundala jsem oběma ohlávky (Qurimu jsem jí nasadila, než jsem ho pustila k Picovi, abych eventuelně měla za co hřebce od sebe "odtrhnout", kdyby bylo potřeba), došla si pro foťák a šla tu událost zaznamenat.

6. ledna - už je po idylce.

Už včera začal Pico naznačovat, kdo v zahradě šéfuje. Projevilo se to jen tak, že když jsem naplnila síť poblíž napajedla a nesla krmení na 2., krmné místo, koně mne následovali. A Pico se postavil napříč proto Kiríkovi a nepustil ho dál. Já brzy přešla k 3. krmnému místu a tak Quiri šel tam. Víc nic se nedělo, tak jsem hřebce nechala spolu.

Poznámka - dřív byla zahrada rozdělená plotem. Nyní je dělicí plot na jižní a severní části zbouraný, což umožňuje nejen průchod koní do druhé části, ale v krajních případech se může (teoreticky) pronásledovaný kůň schovat pronásledujícímu za plotem, obíhat jej a tím se chránit před agresorem. Takže jsem doufala, že i kdyby se situace náhle zhoršila, Pico maximálně milionkrát prožene Quiriho kolem plotu... ale nezabije ho :-)

Nakonec se mi podařilo vystihnout možné potíže dřív, než nastaly. Dnes ráno se opět vydal Pico během mého zakrmování Quiriho "usměrnit", ten se nedal a oba hřebci se proti sobě vzepjali. "Boxovali" se skoro přátelsky, pokud by v zahradě byli hřebečci sami, nic bych neřešila. Vše trvalo jen chvilinku, bez řičení a zarputilosti, Pico jasný vítěz, Quiri uznávající jeho nadvládu.

Vzala jsem to jako varování a hřebce rozdělila - Quiriho jsem nalákala do ohrádky u domečku.

Večer, znovu během zakrmování, si Pico došel Quiriho zkontrolovat a opět se jen trochu (a potichu) přes plot hecovali. V podstatě to vyprovokovala Duha, která se šla podívat, co Quiri dostal dobrého. Když viděla Pica, odešla sama aniž by ji zaháněl.

13. ledna - týden to klape bez potíží, Quiri má na dohled 3 kamarády a i když má relativně malý výběh, vypadá spokojeně. Pico své dvě družky kvůli hřebci za plotem neterorizuje, Duha se nadějně kulatí jako každou zimu :-) a na Riu se opět připomenul zájemce o její koupi.

Ve velkém stádě je klid, "uvítací výbor" reprezentuje Elizabeth, občas doplněná Grácií. Lizzy se velmi zklidnila a ochočila, takže už zapadá do mého stáda mazlů :-)

18. ledna - prodej Ikarie, Duha přesun ke stádu, v zahradě pouze oba hřebci

ponozky-a-hrebci-024.jpgDopoledne si přijeli pro Riu. Já ráno nejprve uvázala Pica ke stromu, pak Quiriho v ohrádce a otevřela průchod do domečku. Dle očekávání tam obě klisny zvědavě vešly. Duhu jsem pustila ven a Riu zavřela a ještě "zabednila" volný vstup do ohrádky ke Kiríkovi hrádí. OK, mám hříbě připravené pro kupce. Oba hřebce jsem zase odvázala, nebylo už potřeba aby byli uvázaní. Asi za hodinu tu byli s vlekem Moraváci. Jenže ouha, když jsme v domečku nasazovali ohlávku, Ria drcla do dveří a řetízek vyklouzl z hřebíku. A měli jsme záhy 4 jucháky volně na zahradě, protože Quiri neodolal běhající Duze s Riou a podplazil se (nebo podskočil?) pod hrádí a skrz domeček utekl k ostatním. Naštěstí bylo dost pomocníků, udělali jsme z ohrádky "naháňku" a stádečko do ní natlačili. Všichni pak vlezli do domečku, Ria poslední a už jsme si ji ohlídali - dveře držel jeden z pomocníků. Dostala ohlávku, já chytla prvního poncla po ruce - Pica a dělala jsem před - doprovod. Klisnička za Picem prošla uličkou i vešla bez váhání do vleku. Ten zavřeli, Riu uvázali a Pico vystoupil bočnímu dvířky. :-)

Vrátila jsem Pica do zahrady a přendala ohlávku na Duhu. Ta se nijak chycení nebránila a tak jsem ji hned odvedla ke stádu klisen, aby v zahradě zbyli jen oba hřebci. Quiri se snažil připustit Pica - budou tam mít veselo, ale nemají se o co poprat - neublíží si. :-)

21.ledna - přeočkování dospělých koní, plus "krvebraní"

dsc_0604.jpgMoc se mi do té akce nechtělo, ale musí to být. Nechtělo proto, že braní krve (podmínka přesunů na výstavy) není nic příjemného pro koně ani pro majitele. No a také připravit pro veterináře 10 koní jinak volně ve výbězích, není jednoduché. Kobylky byly ve stodole - až na Duhu, která provokativně běhala dokonce v úplně jiné ohradě, než kam patří. Jak zhlídly hrádě, začaly se "plašanky" přesouvat k východu ze stodoly. Já jsem druhými vraty postupně nastrkala dovnitř všechny volné hrádě (asi polovinu užíváme pro ustájení telat). Když jsem pak první hráď donesla k východu, frnkla Světluška, Elizabeth, Sametka a hříbata ven. Nevšímala jsem si jich a oplotila ostatní klisny v půlce stodoly, ani jsem tedy vstup do stodoly nezahradila.Nechala jsem mezeru a rozdala část mrkve. A už tu byla Elizabeth a žebrala o příděl! Mezeru jsem zavřela a vzala ohlávku a nasadila ji Sametce před stodolou a odvedla ji do ohrádky k ostatním. Pak jsem strčila dovnitř hříbata, i když se očkovat nebudou - aby spíš lákaly Duhu, která už se vrátila z druhého výběhu před stodolu, se Světluškou dovnitř. Do jedné ruky mrkev, v druhé ruce schované stočené úzké vodítko - tak jsem přistoupila k Duze, nabídla jí mrkev, uchopila pak pramen hřívy, dala druhý kousek mrkve a pak už vodítko kolem krku a rychle s ní k ostatním. Pootevřeným průchodem prošla do ohrady a Světluška jí následovala jako "vagonek". Hurá, teď jen ohlídat, aby nám nějaká část ohrady nespadla při jejím zmenšování. Povedlo se, jenže Sametka a Gemini ve zmenšeném prostoru kopaly po ostatních, takže ty jsem vyvedla ven a uvázala ke krmelci, pustili jsme i Guineveru a Lociku a ohrádku rozdělili na dvě malé - v jedné plašanky Duha, Světluška a Lizzy, v druhé Aletka, Amber a Gracie. A nastal klid. Nasadila jsem kobylkám ohlávky, překvapivě všechny v pohodě, žádná neblbla, ani "plašanky". Ony vlastně už nejsou pravé plašanky, nechytatelné a jančící. Při očkování držely stejně jako české holky :-). Takže potíže byly jen s první Sametkou a posledním Kiríkem. Oba se kroutili nebo vzpínali a tím si trápení s odběrem krve prodlužovali :-(

31. ledna - pony školka, focení s Terezou, sáňkování

0026_28_0003.jpgPoslední den v lednu jsem si s poníky užila. Povozila jsem 3 děti - nejmenší holčičku na saních s maminkou, druhé dvě v sedle Gemini.

Pro mne bylo nejdůležitější vyzkoušet novinky v zápřahu.

1. nechala jsem si dovézt z Holandska "sáňový adaptér", tedy kovové lyžiny, schopné ze sulky vytvořit kovové pohodlné saně. Výměna za kola by byla otázka cca 5 minut včetně donesení a odnesení nářadí, protože stačí povolit 2 velké matky a poté sundat kola a místo nich nasadit lyžiny, které místo matice zajišťuje zadní příčka. Nevím, jestli mám větší rozchod sulky nebo jinak řešené konce nápravy, ale nasazené lyžiny nešlo příčkou zajistit - byla krátká. Mám šikovného muže - příčku přeřízl, uřízl kus kulatiny,  vše provrtal a sešrouboval a nakonec  nastříkal na černo a tak jsem mohla nový dopravní prostředek vyzkoušet. TAKŽE: svezení je parádní, pohodlné, luxusní. Ale tažení sulko - saní je pro Sametku samozřejmě těžší, než tahat lehčí dětské sáně, nebo tahat sulku s koly na silnici.

0026_28_0014.jpg2. současně jsem si nechala přivézt nové ojky. Staré byly rovné a při každém zápřahu jsem řešila dilema - dát oka náhřbetníku před zarážky nebo za ně? Pokud jsem je dala před ně, tak mi hrozilo (a jednou nejen hrozilo), že se ojky z ok vyvlečou a sulka se zvrhne. Pokud jsem šla na jistotu, a dala oka až za zarážky, táhla Sametka sulku za náhřbetník místo za postraňky a hůře se jí zatáčelo. VÝSLEDEK: Chtěla jsem tedy ojky lomené a delší, nakonec jsou delší jen o kousíček, ale k0026_28_0077.jpgonec ojek má vepředu zarážku držící oko náhřbetníku tak, že nemůže vyklouznout ven (ani dozadu). Funguje to konečně, jak má...

3. třetí novinkou je použití jiné "zápřahové" ohlávky. Dosud jsem používala obyčejnou popruhovku nebo jinou stájovku, tentokrát jsem zkusila jeden z typů bezudidlové uzdečky. JAK TO DOPADLO? Kobylka se ovládat nechala velmi dobře  při  zpomalování nebo zastavení, hůře při obratech - viz foto zápřahu z boku, kdy ve snaze zatočit jsem ohlávku přetočila...

Na louku jsem pustila i stádo kobylek, doufala jsem, že se spořádaně proběhnou se Sametkou, ale spíš ilustrovaly "Brownův pohyb" (náhodný pohyb částic). Také Sametka předvedla v zápřeži pár kozelců :-)

Na závěr dne ještě návštěva u hřebečků. Na ty se přenesla rozverná nálada klisen a předváděli také víc než ospalost...

0026_28_0439.jpg

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Leden 2014